Jedlé houby, alergie a související zdravotní reakce

Odborná rešerše pro e-shop a Akademii ProfiPěstování.cz • uzávěrka 25. září 2026

Jak dokument číst: A–D označuje sílu konkrétního závěru, nikoli závažnost příznaků. Písmeno C může popisovat život ohrožující, ale ojedinělou reakci. Odkazy S01–S112 vedou k publikacím. Jejich metodické limity jsou v kapitole 14. Právní a databázové zdroje jsou odlišeny od klinických studií

1. Executive summary

Skutečná alergie po konzumaci jedlých hub existuje, včetně anafylaxe. Přesnou četnost v obecné populaci však dostupná literatura neumožňuje spolehlivě určit. Dominují jednotlivé případy, malé série a laboratorní studie. Nepřebírat neukotvená procenta ani četnost pozitivních kožních testů mezi astmatiky jako četnost potravinové alergie. B pro existenci různých fenotypů, D pro populační prevalenci. S01 S05 S17 S93 S97

Alergie na arašídy sama o sobě není doloženým důvodem k plošnému vyřazení žampionů nebo jiných hub. Nebyla nalezena studie kvantifikující zvýšené klinické riziko u arašídových alergiků ani přímý průkaz arašíd–houba pomocí IgE inhibice, BAT nebo klinické provokace zaměřené na tuto zkříženou reakci. Existuje souběh alergií v jedné starší kazuistice a slabé výpočetní shody hlívových proteinů s Ara h 5. Proto nelze tvrdit ani „zkřížená alergie je prokázána“, ani „žádná molekulární podobnost neexistuje“. D pro zvýšené riziko. S02 S34

Plísně a jedlé houby mohou v některých případech sdílet IgE reaktivní struktury. Nejpřesvědčivější jsou experimenty s žampionem a plísňovými extrakty nebo Asp f 6. Klinická evidence zůstává převážně kazuistická. Neposkytuje důvod k zákazu všech hub všem lidem s plísňovou alergií. B pro laboratorně doložený jev napříč pracemi, C pro konkrétní klinické vazby, D pro předpověď individuálního rizika. S03 S04 S06 S07

Vdechování spor při pěstování má lépe doložené zdravotní souvislosti než většina jednotlivých potravinových zkřížených reakcí. Je nutné rozlišovat IgE astma, hypersenzitivní pneumonitidu (HP) a reakce na kompost, jiné mikroorganismy nebo hmyz. Profesní soubory nelze převést na procento rizika jedné domácí sady. B pro pracovní riziko, D pro jeho velikost v domácnostech. S38 S43 S50 S62 S99

Bezpečnost plodnic pro člověka s alergií na sóju nebo pšenici nelze garantovat jen podle tvrzení, že houba substrát rozloží. Nalezený oborový experiment s arašídovým suplementem a žampionem zjistil nedetekovatelný arašídový alergen za konkrétních podmínek. Nepředstavuje klinické ověření sójových pelet, pšeničných otrub nebo jiných druhů hub. D pro univerzální garanci. S84 S87

Shiitake dermatitis, intolerance trehalózy, FPIES a infekce z kontaminované houby jsou rozdílné diagnózy. Tepelná úprava může některá rizika snížit, ale není univerzálním odstraněním potravinové alergie. B pro toto rozlišení. S14 S32 S67 S68 S80

2. Nejdůležitější zjištění

Metoda, rozsah a poctivé hranice rešerše

Jde o strukturovanou mapující rešerši dostupných zdrojů, nikoli registrovaný systematický přehled s dvojím nezávislým screeningem a metaanalýzou. Základ tvořilo vyhledávání bibliografických záznamů a abstraktů přes Europe PMC, dohledávání PubMed/MEDLINE, čtení PMC, vydavatelských plných textů a japonských prací na J-STAGE. Crossref byl použit k ověření vybraných DOI a autorů. Následovalo hledání citovaných původních prací a novějších publikací včetně let 2025–2026. Google Scholar byl doplňkově zkoušen přes webové vyhledání, nebyl proveden úplný export jeho výsledků. ScienceDirect, Wiley, Springer, Taylor & Francis, Frontiers, MDPI a specializované časopisy byly využity prostřednictvím dostupných původních záznamů, abstraktů a textů. Nelze tvrdit úplné prohledání jejich placených fondů

Hledány byly kombinace latinských a běžných jmen s výrazy allergy, anaphylaxis, cross-reactivity, IgE, inhibition, skin prick, basophil activation, oral challenge, spores, occupational asthma, hypersensitivity pneumonitis, contact dermatitis, trehalose, mannitol, FPIES, substrate, soy, wheat, peanut a contamination. Doplňkové hledání pracovalo s výrazy きのこ / シイタケ / エノキタケ / アレルギー、蘑菇 / 过敏、느타리버섯 / 아나필락시스、Pilzallergie、allergie aux champignons、alergia a hongos / setas a s citacemi v těchto jazycích. Neanglické abstrakty a dostupné texty byly významově přeloženy. Nejde o odborně autorizovaný překlad všech článků

Čtyři užší elektronické dotazy poskytly 670, 612, 22 a 0 záznamů před deduplikací a posouzením relevance. To nejsou počty zahrnutých studií: mnoho záznamů se týká například protialergických účinků extraktů na zvířatech. Široké pomocné dotazy byly omezeny na nejvýše 1 000 výsledků na dotaz, a proto se z jejich počtů neodvozuje úplnost. Přesné elektronické dotazy a počty vrácených záznamů jsou uloženy v doprovodném metodickém protokolu

Za hlavní důkazy byly přijaty lidské klinické studie, původní imunologické/analytické experimenty, relevantní přehledy a oficiální předpisy. Výpočetní studie jsou odděleny. Experimenty na myších o léčbě alergie houbovými extrakty, SEO texty a prodejní sliby nejsou důkazem bezpečnosti pro alergika. Oborová zpráva o arašídovém substrátu je zahrnuta jako šedá literatura s komerčním zájmem, protože je pro otázku přímo relevantní. Při nedostupnosti primárních detailů je to uvedeno. Sekundární tabulka nenahrazuje jejich ověření

Duplicitní pacienti: nejsou sčítány kazuistiky se souhrnnými review, online a tištěné vydání téže práce ani reedice experimentu. U shimeji, nameko a profesních sérií stejného pracoviště může překryv zůstat nerozhodnutý. Proto se nevypočítává globální počet pacientů. Kongresová zpráva Ru a kol. 2024 a článek 2025 jsou vedeny jako pravděpodobně tentýž případ. Některé další nalezené práce zůstávají v bibliografickém dodatku s nevyhodnocenými detaily. Výstup není zárukou nalezení každé existující publikace na světě

3. Přehled podle jednotlivých hub

U druhu bez nalezené kazuistiky neznamená D „bezpečný“: může jít o malou spotřebu, nedostatečnou diagnostiku nebo nepublikované případy. Shimeji je obchodní označení více taxonů. V tabulkách se zachovává název z původní práce. Také enoki, Auricularia a starší „Pleurotus florida“ mají taxonomické komplikace. Bez identifikace nelze zaměňovat blízké druhy

Pro tvrzení „růžová hlíva, citronová hlíva nebo polnička jsou hypoalergenní“ platí: Pro toto tvrzení jsme nenalezli dostatečný odborný důkaz. Totéž platí pro porovnání rizika korálovce, maitake a ostatních málo studovaných druhů

4. Potravinové alergie

Jakou četnost lze opravdu uvést

Literatura popisuje skutečné reakce, ale její jednotkou bývá pacient odeslaný na specializované pracoviště. Review S01 sestavilo 27 dříve publikovaných případů vybraných podle vlastních kritérií a přidalo nový případ. To není světový registr ani jmenovatel pro prevalenci. Také 25,4% kožní reaktivita u symptomatických dospělých v respirační studii neříká nic obdobného o riziku po jídle. D pro jakékoliv obecné procento. S01 S97

Příznaky sahají od svědění v ústech přes kopřivku, angioedém, bolesti břicha a zvracení po dušnost a oběhové selhání. Samotná absence kopřivky alergii nevylučuje, ale příznaky nejsou specifické. U shiitake/enoki byly popsány izolované zažívací obtíže se senzibilizací. U jednoho pacienta také eosinofilní gastroenteritida. Autoři usuzují na alergickou souvislost, ovšem bez standardizované OFC je atribuce omezená. C. S05 S14 S17

Byly popsány i koronární komplikace při reakci připisované houbovému jídlu (Kounisův syndrom). Tyto jednotlivé případy neurčují četnost ani nepotvrzují totožnost alergenního proteinu. C. S93 S112

Co jednotlivé testy prokazují

Toto rozlišení odpovídá diagnostickému postupu EAACI. A obecně, houbové testy mají podstatně menší validační základnu. S89 U práce Nojo a kol. byl klinický provokační výsledek pozitivní přes negativní PTP i BAT. Negativní komerční výsledek tedy nelze samostatně změnit v e-shopovou garanci. C. S15

Syrové versus tepelně upravené houby

B pro závěr, že tepelná úprava mění některé alergenní profily, D pro univerzální bezpečnou úpravu. Zahřívání mění strukturu, rozpustnost a výtěžnost extrakce. Silnější či nově viditelný pruh nemusí sám znamenat vyšší klinické riziko. Není podklad pro domácí „testování tolerance“ po již prodělané závažné reakci. Nejasnou diagnózu řeší lékařskou provokací alergolog. S10 S89

5. Zkřížené reakce

Zkřížená IgE reakce znamená, že protilátka rozpoznává struktury z více zdrojů. Odlišná je kosenzibilizace: člověk má nezávislé protilátky na dvě různé potraviny. Odlišný je také křížový kontakt, kdy se například rybí protein fyzicky dostane do obalené houby. Sekvenční podobnost je výchozí hypotéza, laboratorní inhibice je další stupeň a reakce při požití představuje klinickou úroveň. A obecný princip. D5 S89

Negativní závěr tabulky znamená „nedostatek důkazu v dohledané literatuře“, nikoli definitivní biologickou nemožnost. Výpočetní srovnání proteinů všech uvedených druhů proti všem alergenům nebylo nově provedeno. Hodnotí se publikované experimenty. D

6. Arašídy a houby

Odpověď na hlavní otázku: Pro tvrzení „alergie na arašídy znamená zvýšené riziko alergie na žampiony nebo jiné houby“ jsme nenalezli dostatečný odborný důkaz. Zároveň nelze slíbit toleranci konkrétní houby konkrétnímu člověku. D

Audit důkazů má tři odlišné části:

1. Klinický souběh: Ho a Hill popsali 13letého chlapce s reakcemi na žampiony a dřívější arašídovou anafylaxí. Souběh je potvrzen i v dostupném indexovaném textu původního článku Wiley. Současný výskyt dvou alergií bez inhibičního experimentu, srovnávacího souboru nebo cílené provokace vztah neprokazuje. S02
2. Publikovaná molekulární hypotéza: tabulka 4 práce van Dam a kol. obsahuje dva hlívové kandidáty peg.4638 a peg.7179 s vazbou algoritmu na Ara h 5. Uvádí 47,5 % a 45 % identity v 80aminokyselinovém okně, ale hodnocení „weak“ a nedostatečnou strukturální shodu podle použitého modelu. Nebyla provedena IgE inhibice arašídovými séry, BAT ani OFC arašídových alergiků s těmito kandidáty. D. S34
3. Substrát: arašídová moučka v žampionovém kompostu byla zkoušena analyticky. To odpovídá otázce přenosu cizího alergenu, nikoli otázce zkřížené reaktivity vlastních proteinů. D pro obecnou klinickou garanci. S84

Pro zákazníka lze napsat: „Samotná alergie na arašídy není podle dostupných důkazů důvodem automaticky vynechat všechny houby. Pokud jste po houbách již reagovali, potřebuje tato reakce samostatné vyšetření. U zpracovaných výrobků je důležité také složení a možný kontakt s arašídy.“ Formulace vyjadřuje nedostatek podkladu pro plošný zákaz, nikoli osobní zdravotní doporučení jíst dosud nevyzkoušený výrobek. S02 S34 S89

7. Plísně a houby

Kde je přímý důkaz a kde pouze souběh

Mechanismus: Gabriel a kol. identifikovali dvě žampionové složky: MnSOD přibližně 24 kDa a NADP-dependentní mannitoldehydrogenázu přibližně 27 kDa. Ta je enzym, nikoli samotný mannitol. Sekvenční příbuznost zahrnovala Asp f 6 / Alt a 14 a Alt a 8 / Cla h 8. Přímé inhibiční měření bylo nejsilnější pro MnSOD–Asp f 6. Není správné prezentovat všechny sekvenční shody jako stejně silně klinicky ověřené. C. S03

U porinu byla vazba IgE k 36kDa žampionové složce potlačena extraktem Alternaria. Identifikace stála na hmotnostní spektrometrii. Jde o dobrý mechanismový podklad v jediném séru, nikoli univerzální screeningový marker. C. S04

Čínská práce se shimeji ukazuje praktickou mez: inhibice extraktem Alternaria podporuje sdílenou IgE reaktivitu, ale nedokazuje, že neidentifikovaný 12kDa pruh je Alt a 1. Sami autoři identitu označují za spekulativní. Publikovat „Alt a 1 je potvrzený alergen shimeji“ by překročilo výsledky. C pro inhibici, D pro identitu. S16

Názvosloví syndromů

Mold–mushroom cross-reactivity je popis mechanismu mezi plísněmi a makroskopickými houbami. Fungus–food allergy syndrome (FFAS) je širší termín používaný v literatuře pro některé vazby mezi inhalačními houbovými antigeny a potravinami. Oral allergy syndrome (OAS) označuje převážně příznaky v ústech, nikoli sám konkrétní příčinu. Pollen-food allergy syndrome (PFAS) tradičně odkazuje na pyl. Použití tohoto názvu v titulu plísňové kazuistiky není důkazem pylového mechanismu. Tyto pojmy nejsou synonymem „všichni plísňoví alergici nesmějí houby“. S06 S09 S105

Pro předpověď, kolik plísňových alergiků bude reagovat na konkrétní vařený druh, jsme dostatečný odborný důkaz nenalezli. Dostupná evidence také neodůvodňuje preventivní rozsáhlé panely a eliminaci tolerovaných hub pouze podle pozitivního plísňového testu. D pro predikci, A pro nutnost klinického kontextu testu. S89

8. Spory a respirační alergie

Tři mechanismy, které se nesmějí sloučit

IgE astma/rýma/rinokonjunktivitida: reakce dýchacích cest na konkrétní proteinový zdroj, podporují ji IgE/SPT, funkční vyšetření a někdy specifická provokace. Doloženy jsou i reakce na prach ze sušených hub při výrobě polévek. B pro existenci pracovní respirační alergie. S37 S47 S65 S98

Hypersenzitivní pneumonitida (HP, dříve extrinsic allergic alveolitis): imunitně podmíněné postižení plicního parenchymu a malých dýchacích cest po inhalaci. Není to jen jiné jméno pro IgE astma. Posouzení kombinuje expozici, zobrazování, plicní funkce a podle situace BAL/histologii. IgG precipitiny jsou vodítko k expozici, nikoli diagnóza samy o sobě. A pro diagnostické rozlišení, B pro výskyt u pěstitelů. S90 S38 S50 S54

Organický prach, jiné organismy a nealergické reakce: termofilní aktinobakterie v kompostu, plísně i hmyz mohou být skutečným původcem. Studie z Polska rozlišila HP a organic dust toxic syndrome (ODTS). Podobné pracovní příznaky proto nelze bez vyšetření připsat jen sporám sklizené houby. B. S61 S62 S99

Co víme o expozici

V americké shiitake pěstírně byly popsány více než milionové koncentrace spor na m³ a potíže všech čtyř pracovníků. Tato hodnota není bezpečnostní limit ani nejnižší škodlivá dávka. S43 Japonská tříletá studie 60 pracovníků bunashimeji zaznamenala tři HP a mnoho odchodů pro obtíže. Výsledky jsou závažným signálem konkrétního provozu, ale ne reprezentativním průměrem všech pěstitelů. S50 U hlívy existuje provokační důkaz HP i jednotlivé profesní IgE reakce. S38 S39 B pro profesní expozici, D pro přepočet na domácnosti

Také enoki a shimeji mohou mít vlastní IgE reaktivní složky. Portugalská pracovnice s respirační alergií přitom tolerovala konzumaci všech testovaných hub. Je to konkrétní protiargument proti ztotožnění alergie při vdechování s potravinovou alergií. C. S96

Starší inhibiční práce na 20 osobách navíc ukázala, že asociované kožní testy na hlívu a některé plísně nemusí znamenat silnou vzájemnou IgE inhibici. Rozsah sdílených determinant je druhově závislý. B laboratorně, D pro předpověď potravinové reakce. S109

Domácí pěstování a praktická doporučení

Pro běžné domácí sady nebyla nalezena prospektivní studie s měřením spor a zdravotních výsledků, která by stanovila bezpečný počet sad, bezpečnou koncentraci nebo minimální výměnu vzduchu. Nalezené „indoor“ profesní zprávy nejsou automaticky studiemi hobby pěstování. Případ Peziza v domě zase není případem jedlé pěstební sady. D. S53 S66

Bezpečný krátký text: „Spory hub mohou u citlivých osob vyvolat dýchací obtíže. Při pěstování omezujte hromadění spor a prachu a zajistěte výměnu vzduchu. Přesné riziko běžných domácích sad zatím není dobře vyčísleno.“ První věta má profesní klinický podklad, druhá je opatření ke snížení expozice a třetí vyjadřuje výzkumnou mezeru. S38 S43 S64

Při práci se sušenými hřiby byla doložena bronchoprovokační reakce i kožní obtíže při současné toleranci požití. Opět jde o jednotlivý pracovní případ. C. S110

9. Kontaktní a kožní reakce

Protein contact dermatitis: chronický ekzém při manipulaci s proteinovým materiálem může mít okamžitou IgE složku. U dvou pěstitelů shiitake byly pozitivní prick testy a specifické IgE, ačkoli nepopisovali zjevnou kontaktní kopřivku při práci. C. S71

Alergická kontaktní dermatitida: bývá zprostředkována jiným imunitním mechanismem než okamžitá kopřivka. Příslušné kožní testy a expoziční anamnéza mají jiný význam. U korálovce a hlívy existují pracovní kazuistiky, u žampionu i vzduchem přenášený kontaktní ekzém. Dostupnost detailů je v registru omezená, proto nelze každou dermatitidu překlasifikovat na IgE. C. S72 S73 S74 S75 S76

Podráždění: mokrá práce, mechanické dráždění a přidružené chemikálie mohou být alternativní příčinou ekzému. Samotné zarudnutí rukou po práci s houbami nerozliší irritaci od alergie. D pro určení konkrétního houbového původce bez vyšetření

Shiitake dermatitis podrobně

Typická je silně svědivá pruhovitá („flagelátní“) vyrážka s opožděným začátkem po konzumaci shiitake, často syrového nebo nedostatečně upraveného. Systematický přehled z roku 2017 zahrnul 50 případů. Francouzská série 2014–2019 popsala 59 dermatitid z vybraných hlášení. B pro klinický obraz a souvislost s úpravou. S67 S68

Za pravděpodobný spouštěč se považuje lentinan, beta-glukanový polysacharid. Vysvětlení toxickým účinkem a/nebo opožděnou imunitní reakcí není ve všech případech definitivně vyřešeno. Lentinan není IgE proteinový alergen jen proto, že je spojován s vyrážkou. C/D pro univerzální mechanismus. S103

Dostatečné vaření se v literatuře pojí s nižším rizikem tohoto fenotypu. Neexistuje však z této rešerše validovaný časově-teplotní protokol garantující ochranu všech osob. Navíc shiitake může způsobit samostatnou okamžitou alergii. B pro význam úpravy, D pro garanci. S68 S106

Nelze slibovat, že vyrážka bude vždy banální a bez systémových projevů. Australská kazuistika popsala horečky, eosinofilii a jaterní odchylky připomínající DRESS. Je to ojedinělá komplikace, nikoli důvod tvrdit, že běžná shiitake dermatitida je DRESS. C. S77

10. Alergie versus intolerance

Ve finské studii dostalo 64 osob 25 g trehalózy. 19 mělo jasné obtíže a u dvou byl zjištěn deficit trehalázy. Je to přímý podklad existence maldigesce, nikoli údaj, že 19/64 běžných konzumentů nesnese houby. Testovaná látka a dávka neodpovídají automaticky porci konkrétního druhu. B. S80

Pro mannitol je třeba držet odděleně osmózu/fermentaci a výjimečnou kazuistickou hypotézu alergické reakce na mannitol. Houba obsahující mannitol není automaticky nebezpečná pro člověka s klasickou proteinovou potravinovou alergií. C pro ojedinělou alergickou souvislost, D pro zobecnění. S24 S25 Kontrolovaný experiment s 20 pacienty s IBS a 21 zdravými účastníky doložil zažívací příznaky po polyolech u IBS, které nebyly jednoduše určeny mírou malabsorpce. Nešlo o studii konzumace jednotlivých hub. Nízký FODMAP obsah znamená informaci o sacharidech, nikoli označení „hypoalergenní“. B pro obecný polyolový mechanismus. S107

Tvrzení „houby vadí lidem, protože člověk neumí trávit chitin“ je příliš absolutní. Pro vysvětlení konkrétních zákaznických potíží samotným chitinem nebo univerzální nemožností jeho trávení jsme nenalezli dostatečný odborný důkaz. Rovněž nelze použít potravinové IgG panely jako záměnu diagnózy IgE alergie podle doporučení EAACI. D pro takové zákaznické závěry, A pro standardní diagnostický postup. S89

Zdravotní text může stručně uvést, že rychlá dušnost, otok dýchacích cest či kolaps po jídle vyžadují neodkladnou pomoc. Člověk se známou anafylaxí postupuje podle svého pohotovostního plánu. E-shop nemá řešit tyto příznaky doporučením „příště houby více uvařte“. I3

11. Substráty a alergeny

Tři odlišné otázky

Biologický přenos: zda se protein nebo klinicky významný IgE epitop výchozí rostliny dostane přes mycelium do tkáně plodnice. Rozklad substrátu a změna celkového obsahu dusíku či bílkovin nejsou důkazem přenosu, ale ani samy neprokazují jeho absolutní nepřítomnost. Vyžaduje to cílené sledování konkrétního alergenu. D pro obecný klinicky významný přenos i jeho univerzální vyloučení. S84 S87

Povrchové zbytky: částice substrátu na bázi třeně, prach na povrchu, sklizňové nádoby. To je fyzická kontaminace, která nepotřebuje vstřebání houbou. Její množství u konkrétního výrobku tato rešerše nezná. D pro velikost rizika konkrétní produkce, obecný princip řízení kontaktu podporuje legislativa. L2

Křížový kontakt ve výrobě/kuchyni: sdílené nástroje, obalovací směsi, oleje s částicemi, omáčky a přídatné složky. Experimenty FDA přímo ukázaly přenos rybích a korýších proteinů do hub v opakovaně použité obalovací směsi/těstíčku. B pro tento mechanismus. S85 S86

Co skutečně ukazuje arašídový experiment

Christine Smith z Lambert Spawn publikovala oborovou zprávu v roce 2005, znovu vydanou roku 2019. Žampiony byly pěstovány s arašídovo-sójovým suplementem, v pokusné tabulce i při dávkách 3, 6 a 9 % sušiny kompostu. První sklizeň byla očištěna, sušena a zaslepeně analyzována ELISA v Neogen. Autoři uvádějí nedetekovatelný arašídový alergen v testovaných plodnicích. Jde o relevantní negativní analytický výsledek, který nesmíme zamlčet. S84

Limity: oborová publikace výrobce suplementu, neověřený úplný počet replikací a LOD/LOQ, nedostatečně doložená výtěžnost po sušení, žádné klinické testy alergiků. Vzorek „Soy Plus“ byl v tabulce hodnocen na arašídový alergen. Není to negativní test sójových alergenů. Závěr „žádný alergen z žádného substrátu nikdy nepřejde“ experiment nepodporuje. D pro obecnou bezpečnostní garanci. S84

Novější brazilská práce se sójovo-arašídovými suplementy hodnotila mimo jiné aflatoxiny a agronomické parametry. Aflatoxin je mykotoxin. Jeho nepřítomnost není nepřítomností Ara h proteinů. D pro alergologické použití takového výsledku. S87

Odpovědi podle suroviny

U všech univerzálních tvrzení o bezpečnosti těchto substrátů pro těžkého alergika platí: Pro toto tvrzení jsme nenalezli dostatečný odborný důkaz. Tento závěr neznamená, že byl klinicky významný přenos prokázán. D

Jak by vypadalo smysluplné ověření vlastního výrobku

Následující je návrh validačního výzkumu, nikoli již existující důkaz o produktech ProfiPěstování. Odborná laboratoř by měla určit konkrétní cílové alergeny, metodu vhodnou pro houbovou matrici a způsob reportování LOD/LOQ, výtěžnosti a nejistoty. Odběr má odlišit výchozí substrát, čistý vnitřek plodnice, povrch, očištěný výrobek a hotový zpracovaný produkt, více šarží a růstových vln. To umožní oddělit přenos od kontaminace. S91 I4

Pouhé „ELISA negativní“ bez meze detekce a validace nestačí k tvrzení nulového množství. Po fermentaci či hydrolýze se může změnit rozpoznávání analytickou protilátkou. Vhodnost testu má ověřit laboratoř, případně doplnit cílenou MS. PCR detekce rostlinné DNA sama neudává dávku alergenního proteinu. Ani negativní laboratorní nález neprokazuje absolutní bezpečnost pro každého alergika. A pro obecné analytické principy, D pro dosud neprovedené produktové ověření. S91 I4

12. Legislativa EU

Právní stav ověřován k 25. 9. 2026. Rozhodujícím základem je nařízení (EU) č. 1169/2011 (EUR-Lex uvádí aktuální konsolidaci 1. 4. 2025), zejména čl. 9 odst. 1 písm. c), čl. 21, čl. 14, čl. 44 a příloha II. Hygienické požadavky doplňuje nařízení (ES) č. 852/2004 ve znění změny (EU) 2021/382. Níže uvedené hodnocení A je míra jistoty čtení oficiálního zdroje, nikoli „klinická studie A“. L1 L2

Čtrnáct skupin

Obiloviny obsahující lepek, korýši, vejce, ryby, arašídy, sójové boby, mléko, vyjmenované skořápkové plody, celer, hořčice, sezam, oxid siřičitý a siřičitany nad 10 mg/kg nebo 10 mg/l vyjádřeno jako celkový SO₂, vlčí bob, měkkýši. U jednotlivých kategorií existují konkrétní výjimky přílohy II, které se posuzují podle daného výrobku. Houby jako skupina na seznamu nejsou. L1 L3

Co z toho plyne

• Deklarace přítomné použité složky: povinnost zahrnuje vyjmenovanou složku nebo pomocnou látku, případně její derivát, použitou při výrobě/přípravě a nadále přítomnou v konečném výrobku, i v pozměněné formě. Alergen se v seznamu složek zvýrazňuje, při absenci seznamu se uplatní příslušná pravidla „obsahuje“. L1
• Prodej přes internet a nebalené potraviny: povinné informace o alergenech musí být dostupné příslušným způsobem před nákupem, podrobnosti nebalených potravin závisí i na vnitrostátní úpravě. Tento dokument není audit českých etiket jednotlivých produktů. L1
• Řízení křížového kontaktu: změna 2021/382 doplnila požadavky pro vybavení, nádoby a přepravu, včetně čištění a kontroly alespoň na viditelné zbytky při přechodu mezi alergenním a jiným materiálem. Kontrola viditelných zbytků není laboratorní garance nulové koncentrace. L2
• „Může obsahovat“: Evropská komise v aktuálním informačním materiálu požaduje oporu v posouzení rizika, upozornění nemá nahrazovat správnou výrobní praxi. Nelze je automaticky přidat na každý výrobek jen jako obecné zbavení odpovědnosti. L3

Specificky substrát

V hodnocených předpisech nebylo nalezeno zvláštní pravidlo typu „houba pěstovaná na sóje musí vždy deklarovat sóju“ ani obecná výjimka „substrát se nikdy nezohledňuje“. Posouzení závisí na povaze výrobku, použitých vstupech, jejich přítomnosti a riziku křížového kontaktu. Čistá sklizená plodnice, výrobek obsahující prorostlé obilí a nepotravinový pěstební blok nejsou automaticky stejná právní situace. D pro univerzální závěr, konkrétní aplikaci je nutné odvodit z faktů výrobku a předpisu. L1 L2

„Bez lepku“ znamená v příslušné evropské úpravě nejvýše 20 mg/kg glutenu v potravině prodávané spotřebiteli. To není univerzální bezpečný práh pro IgE alergii na pšenici a nepokrývá všechny pšeničné alergeny. Celiakie je imunitní onemocnění, ale není totéž co IgE pšeničná alergie. A právní údaj a medicínské rozlišení. L4 S91

Medicína a právo se zde doplňují: houba může být příčinou alergické reakce, i když není jednou ze 14 skupin pro povinné zvýraznění. Obecné požadavky na pravdivé informace a bezpečnost potravin tím nezanikají. L1 S05

13. Databáze známých alergenů

Co znamená registrace

WHO/IUIS Allergen Nomenclature je autoritativní zdroj schválených názvů. AllergenOnline a COMPARE jsou nástroje pro alergenní sekvence a posouzení podobnosti, Allergome je širší informační databáze. Tyto zdroje mají odlišná kritéria. Registrace názvu není totéž co klinická prevalence, pozitivní predikce nebo dostupný diagnostický komponentový test. D1 D2 D3 D4

V dostupném WHO/IUIS taxonomickém stromu nebyly k uzávěrce nalezeny položky pro hlavní požadované rody Agaricus, Pleurotus, Lentinula, Hericium, Grifola, Flammulina, Pholiota a Cyclocybe/Agrocybe ani Hypsizygus. Proto se níže neuvádějí vymyšlená jména typu „Ple o 1“ nebo „Aga b 1“. Výraz „Pleo“ v některých článcích není dokladem schválené WHO/IUIS nomenklatury. A pro stav prohlédnuté databáze, D jako argument pro nepřítomnost alergenů. D1

Publikované IgE reaktivní složky a kandidáti

Hmotnost znamená přibližný pruh nebo výpočet uvedený v práci. Nemusí odpovídat čistému monomeru. C platí pro jednotlivé pacientské identifikace, D pro čisté predikce. Neidentifikovanému pruhu není přidělen odhadnutý název

Opravdu registrované bazidiomycetové příklady

AllergenOnline a COMPARE byly ověřeny jako dostupné sekvenční zdroje, nebyl proveden kompletní nový sekvenční screening všech houbových proteomů. Přístup k úplnému obsahu Allergome se nepodařilo ověřit, proto nelze tvrdit jeho úplný audit. U jednotlivých hub rozlišujeme pouze ověřenou WHO/IUIS nomenklaturu a publikované kandidáty. D1 D2 D3 D4

14. Tabulka všech nalezených studií

Níže je hlavní registr hodnocených a pro závěry relevantních publikací, včetně prací dohledaných jen bibliograficky. Počet řádků není počet nezávislých studií ani pacientů: obsahuje přehledy, komentář, doporučení a šedou literaturu. Pole „neověřeno“ znamená, že údaj nebyl z dostupného primárního podkladu bezpečně zjištěn. Stupeň D u nedostupného článku hodnotí možnost použít jej v této rešerši, nikoli kvalitu neviděné studie

Doplňkový registr zachovává další nalezené tematicky relevantní záznamy, zejména opakované zprávy o shiitake dermatitis a starší profesní práce. U 63 z těchto 133 záznamů byly extrahovány dostupné původní abstrakty. U zbývajících záznamů zůstávají klinické detaily neověřené. Počty se nesčítají do globálního počtu pacientů ani prevalence. Tím se nezakrývá, že doslovné „všechny světové studie v plném detailu“ tento dostupnostně omezený výstup nesplňuje

Hlavní registr · 112 publikací

Tabulka se posouvá vodorovně. Otevřít oba registry samostatně →

Doplňkový registr · 133 publikací

63 záznamů s extrakcí původního abstraktu. 70 bibliografických záznamů bez dostupného abstraktu. U každého je uveden skutečný rozsah ověření

15. Síla důkazů

Použitá škála respektuje zadání, ale není totožná s formální metodikou GRADE. Každý stupeň se vztahuje k úzce formulovanému závěru

Hlavní zkreslení: publikují se spíše neobvyklé a závažné případy, alergologické soubory vybírají senzibilizované osoby, profesní studie zachycují specifické expozice a odchody nemocných z práce, druhy a úpravy nejsou standardizované, imunobloty někdy používají pouze jedno sérum, negativní test může být důsledkem extrakce. Žádná metaanalýza prevalence zde není metodicky oprávněná. S01 S10 S50 S89 S104

16. Co můžeme publikovat

Bezpečně publikovatelné informace

Informace, u kterých musíme být opatrní

U arašídů zveřejnit závěr „zvýšené riziko není doloženo“, nikoli „riziko neexistuje“. Výpočetní Ara h 5 podobnost patří do odborného vysvětlení s označením D. U korálovce uvést omezený počet a typ zpráv. Nekombinovat čistou plodnici a směs doplňků do jednoho důkazu. S02 S20 S21 S34

U substrátů popisovat skutečné vstupy a ověřené výsledky konkrétní výroby. Bez produktových podkladů nelze psát „vhodné pro alergiky na sóju/pšenici“. U větrání a včasné sklizně transparentně přiznat, že pro domácí prevenci vycházíme z profesní evidence a rozumného snižování expozice, nikoli z klinické zkoušky domácích sad. D pro produktové garance a kvantifikaci domácí ochrany. S84 S102

Pro zákaznické texty používat krátkou hlavní odpověď, následně rozsah jistoty a konkrétní zdroj. Výzkumné molekuly neuvádět jako hotové klinické testy. Slovo „vzácné“ případně vysvětlit jako „zřídka publikované a diagnostikované“. Neposkytovat nepodložené populační procento. S01 S89

17. Co zatím publikovat nemáme

U nepodložených pozitivních slibů i strašících zákazů platí stejná zásada: Pro toto tvrzení jsme nenalezli dostatečný odborný důkaz

18. Návrhy článků pro Akademii ProfiPěstování.cz

1. Alergie na houby: co skutečně víme

Smysl: základní rozcestník. Víme: různé druhy mohou vyvolat reakci, prevalence není spolehlivě vyčíslena. Důkazy: B pro existenci, C pro jednotlivé případy, D pro procenta. Hlavní zdroje: S05 S10 S17, diagnostika S89. Bezpečná věta: „Příčina se určuje podle průběhu a cíleného vyšetření.“ Vyhnout se: žebříčku nejbezpečnějších hub a samodiagnostickému testu

2. Mám alergii na arašídy. Mohu jíst houby?

Smysl: přímá odpověď na důležitou zákaznickou otázku. Víme: souběh alergií a slabé výpočetní shody, nikoli důkaz zvýšeného rizika. Důkazy: C souběh, D vztah. Zdroje: S02 S34. Bezpečná věta: „Arašídová alergie sama o sobě neodůvodňuje automatický zákaz všech hub.“ Vyhnout se: individuálnímu ujištění o toleranci i tvrzení, že molekulární podobnost neexistuje

3. Alergie na plísně a jedlé houby

Smysl: vysvětlit skutečnou, ale omezenou vazbu. Víme: několik IgE inhibičních experimentů a pacientských reakcí. Důkazy: B laboratorně, C klinicky. Zdroje: S03 S04 S06 S16. Bezpečná věta: „U některých pacientů mohou protilátky rozpoznat složky plísně i houby.“ Vyhnout se: zákazu všech hub a záměně za infekci plísní v potravině

4. Mohou spory hlívy způsobovat dýchací potíže?

Smysl: praktická prevence při pěstování. Víme: IgE respirační reaktivita i HP. Důkazy: B souhrn profesních prací. Zdroje: S37 S38 S39 S41. Bezpečná věta: „Opakované potíže při práci s hlívou mají být vyšetřeny s informací o této expozici.“ Vyhnout se: vydávání profesních procent za domácí riziko

5. Shiitake: vyrážka po jídle, kontaktní ekzém a potravinová alergie

Smysl: tři často zaměňované příčiny. Víme: typická opožděná dermatitida, pracovní proteinový ekzém i okamžité reakce. Důkazy: B/C podle fenotypu. Zdroje: S68 S71 S106. Bezpečná věta: „Shiitake dermatitis není automaticky klasická IgE alergie.“ Vyhnout se: prohlášení všech forem za lentinanovou alergii a garanci vařením

6. Alergie na hlívu: proč může vadit jeden druh a jiný ne

Smysl: zabránit nepřiměřeným dietám. Víme: jeden pozitivní OFC a pět tolerovaných druhů v dobře popsaném případu, další zprávy o systémové alergii. Důkazy: C. Zdroje: S10 S11 S13 S93. Bezpečná věta: „Příbuznost druhů sama neurčuje toleranci.“ Vyhnout se: doporučování náhradního druhu k domácímu experimentu po anafylaxi

7. Korálovec ježatý a alergie: plodnice versus doplněk

Smysl: vyvážit oblíbený marketingový obraz. Víme: omezené potravinové a pracovní zprávy, suspektní reakce na extrakt. Důkazy: C, u směsí D pro izolaci původce. Zdroje: S20 S21 S72 S79. Bezpečná věta: „Vzácné zprávy existují. Z jejich počtu nelze vyčíslit osobní riziko.“ Vyhnout se: tvrzení, že extrakt a vařená plodnice mají totožnou bezpečnost

8. Sójové pelety v substrátu: co víme o alergenech v plodnici

Smysl: transparentní odpověď o výrobě. Víme: dostatečné přímé klinické údaje pro garanci chybějí. Důkazy: D. Zdroje: omezený arašídový experiment S84, rozlišení parametrů S87, analýzy S91. Bezpečná věta: „Použitý substrát popisujeme. Bezpečnost pro alergii na sóju nelze odvodit jen z jeho rozkladu.“ Vyhnout se: přenosu výsledku testu arašídů na Gly m proteiny

9. Pšeničné otruby, obilná sadba a bezlepkovost hub

Smysl: oddělit pšeničnou alergii, celiakii a typ výrobku. Víme: limit pro tvrzení bez lepku a obecné analytické principy, specifická garance přenosu chybí. Důkazy: A právně, D produktově. Zdroje: L1 L4 S91. Bezpečná věta: „Čistá plodnice a prášek obsahující prorostlé zrno nejsou stejný výrobek.“ Vyhnout se: tvrzení, že negativní gluten test vylučuje všechny pšeničné alergeny

10. Alergie, intolerance, nebo otrava houbami?

Smysl: užitečný diagnostický rozcestník bez stanovování diagnózy. Víme: trehalózová maldigesce, FPIES, typické kožní syndromy i toxikologické epidemie. Důkazy: B/C. Zdroje: S32 S68 S80 S92. Bezpečná věta: „Podobné potíže mohou mít různé příčiny. Samotné načasování diagnózu neurčuje.“ Vyhnout se: univerzálnímu vysvětlení chitinem

11. Proč někomu vadí syrové houby, ale jiné úpravy toleruje?

Smysl: vysvětlení termolability a mezí vaření. Víme: termolabilní i přetrvávající IgE vazby, jednotlivé tolerované konzervy. Důkazy: C. Zdroje: S04 S06 S09 S26. Bezpečná věta: „Úprava může měnit alergenní složky, ale výsledek se liší.“ Vyhnout se: bezpečné teplotě pro všechny alergiky

12. Spory v domácí pěstírně: jak rozumět dostupným důkazům

Smysl: odlišit rozumnou prevenci a nepodložené strašení. Víme: profesní podklad pro snížení expozice, domácí intervenční studie chybějí. Důkazy: B extrapolační základ, D domácí kvantifikace. Zdroje: S43 S50 S64 S102. Bezpečná věta: „Omezujte hromadění spor a zajistěte výměnu vzduchu. Přesný domácí rizikový práh neznáme.“ Vyhnout se: pevnému bezpečnému počtu bloků

13. Alergie při profesionálním pěstování: houba, kompost, nebo hmyz?

Smysl: kvalitní text pro pěstitele a zaměstnavatele. Víme: astma, HP, ODTS a více možných zdrojů. Důkazy: B, konkrétní kauzality C. Zdroje: S47 S61 S62 S99 S90. Bezpečná věta: „Vyšetření se má zaměřit na celou pracovní expozici.“ Vyhnout se: překladu každé HP jako IgE alergie

14. Houby v restauraci: skrytý alergen může být v omáčce nebo těstíčku

Smysl: spojit e-shopovou edukaci s běžnou přípravou. Víme: přímý experimentální přenos rybích/korýších proteinů a povinnosti informovat o alergenech. Důkazy: B technologicky, A právně. Zdroje: S85 S86 L1 L3. Bezpečná věta: „Reakce po houbovém jídle nemusí být reakcí na samotnou houbu.“ Vyhnout se: tvrzení, že smažení spolehlivě odstraní cizí alergen

19. Nezodpovězené otázky vhodné pro další výzkum

1. Prevalence a rizikové faktory: populační studie s klinicky ověřenými diagnózami, rozlišením druhů a úprav, zvlášť srovnání arašídových alergiků s vhodnou kontrolou. Dnes chybí podklad pro relativní riziko
2. Ara h 5 a Gal d 3 predikce: purifikovat kandidáty, ověřit expresi v konzumované tkáni, inhibici pacientskými séry a funkční reaktivitu. Teprve pak řešit klinickou relevanci. S34
3. Plísňové podskupiny: zjistit, kteří pacienti se senzibilizací na MnSOD, mannitoldehydrogenázu nebo jiné molekuly reagují na konkrétní houbu, nezaměnit obecné IgE na extrakt s komponentovým profilem. S03 S04
4. Validace kandidátů: zopakovat trehalózafosforylázu, ribozomální a enoki/shiitake kandidáty v nezávislých souborech, ověřit, zda společně migrující protein není jen laboratorní spolunález. S10 S13 S14 S15
5. Substráty: priorita pro ProfiPěstování je oddělená studie sójových pelet a pšeničných otrub u skutečně prodávaných druhů, s interní tkání/povrchem, validovanými metodami a více šaržemi. Arašídový žampionový pokus ji nenahrazuje. S84
6. Domácí pěstování: osobní měření spor při různém počtu bloků, fázích růstu, větrání a sklizni, následně zdravotní výsledky. Dosud nelze stanovit bezpečný univerzální limit
7. Nízkospórové kmeny: ověřit snížení lidské expozice a nemocnosti, nejen menší výtrusný otisk, zohlednit prach plodnic a kontaminující organismy. S102
8. Málo studované druhy: P. djamor, P. citrinopileatus, Cyclocybe aegerita, korálovec a maitake potřebují samostatná klinická i laboratorní data. Absence hlášení není srovnávací studie
9. Shiitake dermatitis: oddělit toxické, T-buněčné a jiné mechanismy, měřit lentinan podle kmene a úpravy a ověřit preventivní postupy. S68 S103
10. FPIES a eosinofilní onemocnění: upřesnit druhy, přirozený vývoj a spouštěcí složky, nezahrnovat ne-IgE reakce do statistik IgE anafylaxe. S14 S32 S33 S94
11. Doplňky a směsi: rozlišit plodnici, čisté mycelium, mycelium se zrnem, extrakční proces a další přísady. Provokace směsí neizoluje viníka. S21 S79
12. Dostupnost zdrojů a deduplikace: získat chybějící plné texty v registru, doplnit identifikace z nových prací 2025–2026 a ověřit překryv starších japonských profesních souborů před jakýmkoliv sčítáním pacientů

Zdroje a rejstřík odkazů

S01–S112: hlavní registr publikací. B001–B134: doplněk (B116 byl vyřazen jako nerelevantní zásah). Datum přístupu k webovým zdrojům: 24.–25. 9. 2026

• S01 — Ali SB, Smith W. (2024). Agaricus bisporus mushroom anaphylaxis: A case report and review of the literature.. DOI: 10.1016/j.jacig.2024.100324; PMID: 39282616.
• S02 — Ho MH, Hill DJ. (2006). White button mushroom food hypersensitivity in a child.. DOI: 10.1111/j.1440-1754.2006.00922.x; PMID: 16925545.
• S03 — Gabriel MF, González-Delgado P, Postigo I, Fernández J, Soriano V, Soriano V, Cueva B, Martínez J. (2015). From respiratory sensitization to food allergy: Anaphylactic reaction after ingestion of mushrooms (Agaricus bisporus).. DOI: 10.1016/j.mmcr.2015.02.003; PMID: 25750856.
• S04 — Betancor D, Nuñez-Borque E, Cuesta-Herranz J, Escudero C, Freundt N, Pastor-Vargas C, Ibañez MD. (2020). Porin: A New Button Mushroom (Agaricus bisporus) Allergen.. DOI: 10.18176/jiaci.0454; PMID: 32327402.
• S05 — Cunha IM, Marques ML, Abreu C, Bartolomé B, Gomes E. (2020). Anaphylaxis to Agaricus bisporus ingestion.. DOI: 10.31744/einstein_journal/2020rc5478; PMID: 33263677.
• S06 — Dauby PA, Whisman BA, Hagan L. (2002). Cross-reactivity between raw mushroom and molds in a patient with oral allergy syndrome.. DOI: 10.1016/s1081-1206(10)61962-x; PMID: 12269655.
• S07 — Herrera-Mozo I, Ferrer B, Luís Rodriguez-Sanchez J, Juarez C. (2006). Description of a novel panallergen of cross-reactivity between moulds and foods.. DOI: 10.1080/08820130600616599; PMID: 16698676.
• S08 — Herrera I, Moneo I, Caballero ML, de Paz S, Perez Pimiento A, Rebollo S. (2002). Food allergy to spinach and mushroom.. DOI: 10.1034/j.1398-9995.2002.1n3547.x; PMID: 11906344.
• S09 — Gauld R, Walter G, Zhu R. (2024). Pollen food allergy syndrome secondary to molds and raw mushroom cross-reactivity: a case report.. DOI: 10.1186/s13223-023-00865-5; PMID: 38178177.
• S10 — Rangkakulnuwat P, Aluksanasuwan S, Somsuan K, Chiangjong W, Walker A, Thongklang N, Lao-Araya M. (2023). Trehalose phosphorylase as a novel potential allergen in a case of allergic reaction due to oyster mushroom (Pleurotus ostreatus) ingestion.. DOI: 10.1016/j.jacig.2023.100095; PMID: 37780800.
• S11 — Seo DH, Lee YS, Ban GY, Yoon MG, Kim JH, Shin YS, Park HS, Ye YM. (2015). Anaphylaxis following mushrooms ingestion. DOI: 10.4168/aard.2015.3.1.82; PMID: Nedohledáno.
• S12 — Ito T, Kobayashi T, Egusa C, Maeda T, Abe N, Okubo Y, Tsuboi R, Niitsuma T. (2020). A case of food allergy due to three different mushroom species.. DOI: 10.1016/j.alit.2019.08.003; PMID: 31474454.
• S13 — Ogino R, Chinuki Y, Tobita R, Morita E. (2022 (online 2021)). Identification of Ribosomal Proteins as Cross-Reactive Allergens in a Case of Mushroom Allergy.. DOI: 10.18176/jiaci.0700; PMID: 33944785.
• S14 — Sato N, Suzuki K, Yagami A, Futamura K, Kobayashi T, Nakamura M, Matsunaga K. (2021). Antigen analysis of patients with gastrointestinal symptoms resulting from immediate allergic reactions to mushrooms.. DOI: 10.1016/j.alit.2021.02.005; PMID: 33832845.
• S15 — Nojo M, Suzuki S, Uno T, Uchida Y, Miyata Y, Sagara H, Tanaka A. (2026 (online 2025)). Novel Cross-Reactive Allergens in Mushroom Allergy: A Case Report in a 17-Year-Old Girl in Japan.. DOI: 10.18176/jiaci.1125; PMID: 41335136.
• S16 — Ru Y, Li J, Yi X, Li L, Xu Y, Bian S, Pan Z, Guan K. (2025). A Case Report of Anaphylaxis Induced by Mushroom (Hypsizygus marmoreus) in a Mold-Allergic Patient.. DOI: 10.2147/jaa.s559995; PMID: 41450873.
• S17 — Otsuji K, Ohara K, Nakamura M, Amazumi R, Higa C, Kakazu K, Kondo Y. (2015). [A case of anaphylaxis caused by enokitake (Flammulina velutipes) ingestion].. DOI: 10.15036/arerugi.64.63; PMID: 25779064.
• S18 — Shingaki T, Hiraguchi Y, Gen M, Yoshino S, Kumagai Y, Ebishima Y, Owa K, Otuji K, Kondou Y, Suehiro Y. (2017). [A CASE OF HYPERSENSITIVITY REACTION TO ENOKITAKE (FLAMMULINA VELUTIPES) INGESTION].. DOI: 10.15036/arerugi.66.1240; PMID: 29249758.
• S19 — Minami Y, Kanzaki M, Egusa C, Ito T, Okubo Y, Kawachi Y. (2025). A case of anaphylaxis after ingestion of Enokitake (Flammulina velutipes): Detection of the causative antigens.. DOI: 10.1111/1346-8138.17383; PMID: 38995196.
• S20 — Watson C, Kobernick A. (2022). Dangers at the dinner table – a report of anaphylaxis to lion’s mane mushroom. DOI: 10.1016/j.anai.2022.08.931; PMID: Nedohledáno.
• S21 — Herry J, Beaumont P. (2024). Anaphylaxie au champignon “crinière de lion”. DOI: 10.1016/j.reval.2024.103825; PMID: Nedohledáno.
• S22 — Kobayashi T, Ito T, Egusa C, Maeda T, Abe N, Okubo Y, Tsuboi R. (2019). A case of anaphylaxis due to alpha-mannosidase from Auricularia.. DOI: 10.1016/j.alit.2019.02.008; PMID: 30926326.
• S23 — Kayode OS, Siew LQC, Pillai P, Haque R, Rutkowski K, Caballero MR. (2020). Mushroom allergy: Case series.. DOI: 10.1016/j.jaip.2019.08.048; PMID: 31520843.
• S24 — Hegde VL, Das JR, Venkatesh YP. (2002). Anaphylaxis caused by the ingestion of cultivated mushroom (Agaricus bisporus): identification of allergen as mannitol. DOI: 10.1046/j.1440-1592.2002.00252.x; PMID: Nedohledáno.
• S25 — Hegde VL, Venkatesh YP. (2004). Anaphylaxis to excipient mannitol: evidence for an immunoglobulin E-mediated mechanism.. DOI: 10.1111/j.1365-2222.2004.02079.x; PMID: 15479277.
• S26 — Helbling A, Bonadies N, Brander KA, Pichler WJ. (2002). Boletus edulis: a digestion-resistant allergen may be relevant for food allergy.. DOI: 10.1046/j.1365-2222.2002.01400.x; PMID: 11994104.
• S27 — Fischer T, Eberlein B, Brockow K, Ollert M, Ring J, Darsow U. (2017). Rare Ingestive Food Allergy to Mushroom Boletus badius.. DOI: 10.2340/00015555-2721; PMID: 28597023.
• S28 — Torricelli R, Johansson SG, Wüthrich B. (1997). Ingestive and inhalative allergy to the mushroom Boletus edulis.. DOI: 10.1111/j.1398-9995.1997.tb01232.x; PMID: 9265990.
• S29 — Ichikawa K, Ito R, Kobayashi Y, Aihara M, Osuna H, Aihara Y. (2006). A pediatric case of anaphylaxis caused by matsutake mushroom (Tricholoma matsutake) ingestion.. DOI: 10.2332/allergolint.55.85; PMID: 17075291.
• S30 — Toda T, Yamaguchi M, Nakase Y, Sugimoto N, Suzukawa M, Nagase H, Ohta K. (2010). A case of anaphylactic reaction following matsutake mushroom ingestion: demonstration of histamine release reaction of basophils.. DOI: 10.2332/allergolint.10-cr-0205; PMID: 20864796.
• S31 — Okano M, Sakuma Y. (1997). Food-dependent exercise-induced anaphylaxis due to matsutake mushrooms.. DOI: 10.1111/j.1365-2133.1997.tb03689.x; PMID: 9205535.
• S32 — Cardona Ortiz I, Mathew M, Soffer G. (2025). Nothing fun about food protein-induced enterocolitis to fungi: A case report.. DOI: 10.2500/jfa.2025.7.250005; PMID: 41357252.
• S33 — Serafini S, Bergmann MM, Nowak-Węgrzyn A, Eigenmann PA, Caubet JC. (2015). A case of food protein-induced enterocolitis syndrome to mushrooms challenging currently used diagnostic criteria. DOI: 10.1016/j.jaip.2014.09.016; PMID: 25577639.
• S34 — van Dam L, Cruz-Morales P, Rodriguez Valerón N, Calheiros de Carvalho A, Prado Vásquez D, Lübke M, Kloster Pedersen L, Munk R, Sommer MOA, Jahn LJ. (2024). GastronOmics: Edibility and safety of mycelium of the oyster mushroom Pleurotus ostreatus.. DOI: 10.1016/j.crfs.2024.100866; PMID: 39429921.
• S35 — Vashisht S, Singh N, Sharma A, Saini N, Gaur SN, Arora N. (2023). In silico tools to assess the potential allergenicity of shiitake mushrooms (Lentinula edodes).. DOI: 10.1002/jsfa.12199; PMID: 36057923.
• S36 — Chugh R, Handa V, Upadhyay AK. (2025). In silico identification and structural insight of allergens in Pleurotus ostreatus.. DOI: 10.1002/jsfa.14251; PMID: 40159754.
• S37 — Horner WE, Ibanez MD, Liengswangwong V, Salvaggio JE, Lehrer SB. (1988). Characterization of allergens from spores of the oyster mushroom, Pleurotus ostreatus.. DOI: 10.1016/0091-6749(88)90134-0; PMID: 3204256.
• S38 — Cox A, Folgering HT, van Griensven LJ. (1988). Extrinsic allergic alveolitis caused by spores of the oyster mushroom Pleurotus ostreatus.. DOI: 10.1183/09031936.93.01050466; PMID: 3169217.
• S39 — Branicka O, Rozłucka L, Gawlik R. (2021). A case of anaphylactic reaction following oyster mushroom (Pleurotus ostreatus) inhalation.. DOI: 10.13075/ijomeh.1896.01610; PMID: 33630827.
• S40 — Vereda A, Quirce S, Fernández-Nieto M, Bartolomé B, Sastre J. (2007). Occupational asthma due to spores of Pleurotus ostreatus.. DOI: 10.1111/j.1398-9995.2006.01286.x; PMID: 17298434.
• S41 — Baldassarre A, Dragonieri S, Luisi V, Musti M, Vimercati L. (2016). Occupational asthma in a fruit and vegetables vendor.. DOI: Nedohledáno; PMID: 27015024.
• S42 — Kespohl S, Doyen V, Vandenplas O, Jadot I, Rifflart C, Thimpont J, Raulf M. (2026). Occupational respiratory allergy caused by oyster mushroom (Pleurotusostreatus).. DOI: 10.1016/j.jaip.2026.06.033; PMID: 42386149.
• S43 — Sastre J, Ibáñez MD, López M, Lehrer SB. (1990). Respiratory and immunological reactions among Shiitake (Lentinus edodes) mushroom workers.. DOI: 10.1111/j.1365-2222.1990.tb02769.x; PMID: 1967128.
• S44 — Matsui S, Nakazawa T, Umegae Y, Mori M. (1992). Hypersensitivity pneumonitis induced by Shiitake mushroom spores.. DOI: 10.2169/internalmedicine.31.1204; PMID: 1286227.
• S45 — Pravettoni V, Primavesi L, Piantanida M. (2014). Shiitake mushroom (Lentinus edodes): a poorly known allergen in Western countries responsible for severe work-related asthma.. DOI: 10.2478/s13382-014-0296-2; PMID: 25142683.
• S46 — Senti G, Leser C, Lundberg M, Wüthrich B. (2000). Allergic asthma to shiitake and oyster mushroom.. DOI: 10.1034/j.1398-9995.2000.00557.x; PMID: 11030382.
• S47 — Venturini M, Lobera T, Blasco A, Del Pozo MD, González I, Bartolomé B. (2005). Occupational asthma caused by white mushroom.. DOI: Nedohledáno; PMID: 16261960.
• S48 — Khakzad Z, Hedayati MT, Mahdian S, Mayahi S. (2015). Serum immunoglobulin E and immunoglobulin G reactivity to Agaricus bisporus proteins in mushroom cultivation workers.. DOI: 10.18869/acadpub.cmm.1.2.25; PMID: 28680985.
• S49 — Hayes JP, Rooney J. (2014). The prevalence of respiratory symptoms among mushroom workers in Ireland.. DOI: 10.1093/occmed/kqu110; PMID: 25138013.
• S50 — Tanaka H, Saikai T, Sugawara H, Tsunematsu K, Takeya I, Koba H, Matsuura A, Imai K, Abe S. (2001). Three-year follow-up study of allergy in workers in a mushroom factory.. DOI: 10.1053/rmed.2001.1187; PMID: 11778790.
• S51 — Akizuki N, Inase N, Ishiwata N, Jin Y, Atarashi K, Ichioka M, Yoshizawa Y, Marumo F. (1999). Hypersensitivity pneumonitis among workers cultivating Tricholoma conglobatum (shimeji).. DOI: 10.1159/000029373; PMID: 10364747.
• S52 — Tanaka H, Sugawara H, Saikai T, Tsunematsu K, Takahashi H, Abe S. (2000). Mushroom worker's lung caused by spores of Hypsizigus marmoreus (Bunashimeji): elevated serum surfactant protein D levels.. DOI: 10.1378/chest.118.5.1506; PMID: 11083713.
• S53 — Akagami T, Nakagome K, Takagi S, Yamazaki S, Minezaki S, Nakamura H, Tsushima K, Nagata M. (2023). A case of bunashimeji mushroom-induced hypersensitivity pneumonitis diagnosed by inhalational provocation test in a hospital room.. DOI: 10.1002/rcr2.1134; PMID: 37032708.
• S54 — Nakazawa T, Tochigi T. (1989). Hypersensitivity pneumonitis due to mushroom (Pholiota nameko) spores.. DOI: 10.1378/chest.95.5.1149; PMID: 2707072.
• S55 — Ishii M, Kikuchi A, Kudoh K, Konishi K, Mohri T, Tamura M, Tomichi N. (1994). Hypersensitivity pneumonitis induced by inhalation of mushroom (Pholiota nameko) spores.. DOI: 10.2169/internalmedicine.33.683; PMID: 7849381.
• S56 — Inage M, Takahashi H, Nakamura H, Masakane I, Tomoike H. (1996). Hypersensitivity pneumonitis induced by spores of Pholiota nameko.. DOI: 10.2169/internalmedicine.35.301; PMID: 8739786.
• S57 — Konishi K, Mouri T, Kojima Y, Chida E, Sugawara K, Abe K, Bando T, Ishii M, Tamura M. (1994). [Three cases of hypersensitivity pneumonitis caused by inhalation of spores of Pholiota nameko and the background of the disease].. DOI: Nedohledáno; PMID: 7967239.
• S58 — Saikai T, Tanaka H, Fuji M, Sugawara H, Takeya I, Tsunematsu K, Abe S. (2002). Hypersensitivity pneumonitis induced by the spore of Pleurotus Eryngii (Eringi).. DOI: 10.2169/internalmedicine.41.571; PMID: 12132527.
• S59 — Miyazaki H, Gemma H, Koshimizu N, Sato M, Ito I, Suda T, Chida K, Nakamura H. (2003). [Hypersensitivity pneumonitis induced by Pleurotus eryngii spores--a case report].. DOI: Nedohledáno; PMID: 14661557.
• S60 — Tanaka H, Tsunematsu K, Nakamura N, Suzuki K, Tanaka N, Takeya I, Saikai T, Abe S. (2004). Successful treatment of hypersensitivity pneumonitis caused by Grifola frondosa (Maitake) mushroom using a HFA-BDP extra-fine aerosol.. DOI: 10.2169/internalmedicine.43.737; PMID: 15468977.
• S61 — Yoshikawa S, Tsushima K, Koizumi T, Kubo K, Kumagai T, Yamazaki Y. (2006). Hypersensitivity pneumonitis induced by spores of Penicillium citrinum in a worker cultivating Enoki mushroom.. DOI: 10.2169/internalmedicine.45.1646; PMID: 16702747.
• S62 — Mackiewicz B, Wójcik-Fatla A, Dutkiewicz J, Siwiec J, Kucharczyk T, Czekajska-Chebab E, Paściak M, Szponar B, Cholewa G, Milanowski J. (2026). Identification of Thermobifida fusca as a main causative agent of mushroom compost worker's lung - case series.. DOI: 10.26444/aaem/224343; PMID: 42374676.
• S63 — Hoy RF, Pretto JJ, van Gelderen D, McDonald CF. (2007). Mushroom worker's lung: organic dust exposure in the spawning shed.. DOI: 10.5694/j.1326-5377.2007.tb01000.x; PMID: 17484710.
• S64 — Tarigan YG, Chen RY, Lin HC, Jung CY, Kallawicha K, Chang TP et al. (2017). Fungal bioaerosol exposure and its effects on the health of mushroom and vegetable farm workers in Taiwan. DOI: 10.4209/aaqr.2016.09.0401; PMID: Nedohledáno.
• S65 — Helbling A, Gayer F, Pichler WJ, Brander KA. (1998). Mushroom (Basidiomycete) allergy: diagnosis established by skin test and nasal challenge.. DOI: 10.1016/s0091-6749(98)70028-4; PMID: 9819305.
• S66 — Wright RS, Dyer Z, Liebhaber MI, Kell DL, Harber P. (1999). Hypersensitivity pneumonitis from Pezizia domiciliana. A case of El Niño lung.. DOI: 10.1164/ajrccm.160.5.9904095; PMID: 10556152.
• S67 — Nguyen AH, Gonzaga MI, Lim VM, Adler MJ, Mitkov MV, Cappel MA. (2017). Clinical features of shiitake dermatitis: a systematic review.. DOI: 10.1111/ijd.13433; PMID: 28054338.
• S68 — Boels D, Greillet C, Langrand J, Labadie M, Le Roux G, de Haro L, Bloch J, Sinno-Tellier S. (2022). Shiitake dermatitis: experience of the Poison Control Centre Network in France from 2014 to 2019.. DOI: 10.1080/15563650.2022.2059496; PMID: 35404185.
• S69 — Boels D, Landreau A, Bruneau C, Garnier R, Pulce C, Labadie M, de Haro L, Harry P. (2014). Shiitake dermatitis recorded by French Poison Control Centers - new case series with clinical observations.. DOI: 10.3109/15563650.2014.923905; PMID: 24940644.
• S70 — Moschella A, Kirchhof MG. (2026). Trends in Shiitake Mushroom-Induced Dermatitis: A Systematic Review of Reported Cases Over Time.. DOI: 10.1177/12034754251364855; PMID: 40765214.
• S71 — Aalto-Korte K, Susitaival P, Kaminska R, Mäkinen-Kiljunen S. (2005). Occupational protein contact dermatitis from shiitake mushroom and demonstration of shiitake-specific immunoglobulin E.. DOI: 10.1111/j.0105-1873.2005.00613.x; PMID: 16191017.
• S72 — Maes MF, van Baar HM, van Ginkel CJ. (1999). Occupational allergic contact dermatitis from the mushroom White Pom Pom (Hericium erinaceum).. DOI: 10.1111/j.1600-0536.1999.tb06073.x; PMID: 10344494.
• S73 — Rosina P, Chieregato C, Schena D. (1995). Allergic contact dermatitis from Pleurotus mushroom.. DOI: 10.1111/j.1600-0536.1995.tb00491.x; PMID: 8654091.
• S74 — Kanerva L, Estlander T, Jolanki R. (1998). Airborne occupational allergic contact dermatitis from champignon mushroom.. DOI: 10.1016/s1046-199x(98)90025-2; PMID: 9744915.
• S75 — Simeoni S, Puccetti A, Peterlana D, Tinazzi E, Lunardi C. (2004). Occupational allergic contact dermatitis from champignon and Polish mushroom.. DOI: 10.1111/j.0105-1873.2004.0426j.x; PMID: 15479213.
• S76 — Curnow P, Tam M. (2003). Contact dermatitis to Shiitake mushroom.. DOI: 10.1046/j.1440-0960.2003.00665.x; PMID: 12752194.
• S77 — Ng TTW, Wood BA, Le P. (2025). An unusually severe case of shiitake mushroom dermatitis with features of drug reaction with eosinophilia and systemic symptoms.. DOI: 10.1093/skinhd/vzae012; PMID: 40125004.
• S78 — Mijares J, Ramachandran V. (2026). Flagellate Erythema From Mushroom Coffee: A Novel Exposure Route for Shiitake Dermatitis.. DOI: 10.1111/ijd.70497; PMID: 42231050.
• S79 — Nakatsugawa M, Takahashi H, Takezawa C, Nakajima K, Harada K, Sugawara Y, Kobayashi S, Kondo T, Abe S. (2003). Hericium erinaceum (yamabushitake) extract-induced acute respiratory distress syndrome monitored by serum surfactant proteins.. DOI: 10.2169/internalmedicine.42.1219; PMID: 14714963.
• S80 — Arola H, Koivula T, Karvonen AL, Jokela H, Ahola T, Isokoski M. (1999). Low trehalase activity is associated with abdominal symptoms caused by edible mushrooms.. DOI: 10.1080/003655299750025372; PMID: 10522609.
• S81 — Bergoz R. (1971). Trehalose malabsorption causing intolerance to mushrooms. Report of a probable case.. DOI: 10.1016/s0016-5085(71)80092-6; PMID: 5104075.
• S82 — Taylor SL, Bush RK, Selner JC, Nordlee JA, Wiener MB, Holden K, Koepke JW, Busse WW. (1988). Sensitivity to sulfited foods among sulfite-sensitive subjects with asthma.. DOI: 10.1016/0091-6749(88)90885-8; PMID: 3379229.
• S83 — Petermann I, Triggs CM, Huebner C, Han DY, Gearry RB, Barclay ML, Demmers PS, McCulloch A, Ferguson LR. (2009). Mushroom intolerance: a novel diet-gene interaction in Crohn's disease.. DOI: 10.1017/s0007114509276446; PMID: 19660151.
• S84 — Smith C. (Lambert Spawn Co.) (2005 / reedice 2019). The Fate of Peanut Allergen Through Commercial Production of Agaricus bisporus. DOI: Nedohledáno; PMID: Nedohledáno.
• S85 — Jiang X, Remington B, Luccioli S, Williams L, Moore V, Jackson L. (2026). Seafood Allergen Transfer in a Shared Breading System.. DOI: 10.1016/j.jfp.2026.100723; PMID: 41713745.
• S86 — Jiang X, Remington B, Luccioli S, Williams L, Moore V, Jackson L. (2026). Shrimp and Cod Allergen Transfer to Nonseafood via Reused Batter and Persistence after Deep Frying.. DOI: 10.1016/j.jfp.2026.100900; PMID: 42624254.
• S87 — Caitano CEC, Vieira Júnior WG, Alves LS, Teixeira PAG, de Paula LC, Zied DC. (2024). Applicability Analysis of Peanut Addition to Button Mushroom Substrate Supplement Formulation. DOI: 10.3390/horticulturae10101088; PMID: Nedohledáno.
• S88 — Brander KA, Borbély P, Crameri R, Pichler WJ, Helbling A. (1999). IgE-binding proliferative responses and skin test reactivity to Cop c 1, the first recombinant allergen from the basidiomycete Coprinus comatus.. DOI: 10.1016/s0091-6749(99)70335-0; PMID: 10482839.
• S89 — Santos AF, Riggioni C, Agache I, Akdis CA, Akdis M, Alvarez-Perea A, Alvaro-Lozano M, Ballmer-Weber B, Barni S, Beyer K, Bindslev-Jensen C, Brough HA, Buyuktiryaki B, Chu D, Del Giacco S, Dunn-Galvin A, Eberlein B, Ebisawa M, Eigenmann P, Eiwegger T, Feeney M, Fernandez-Rivas M, Fisher HR, Fleischer DM, Giovannini M, Gray C, Hoffmann-Sommergruber K, Halken S, Hourihane JO, Jones CJ, Jutel M, Knol E, Konstantinou GN, Lack G, Lau S, Marques Mejias A, Marchisotto MJ, Meyer R, Mortz CG, Moya B, Muraro A, Nilsson C, Lopes de Oliveira LC, O'Mahony L, Papadopoulos NG, Perrett K, Peters RL, Podesta M, Poulsen LK, Roberts G, Sampson HA, Schwarze J, Smith P, Tham EH, Untersmayr E, Van Ree R, Venter C, Vickery BP, Vlieg-Boerstra B, Werfel T, Worm M, Du Toit G, Skypala I. (2023). EAACI guidelines on the diagnosis of IgE-mediated food allergy.. DOI: 10.1111/all.15902; PMID: 37815205.
• S90 — Raghu G et al.; ATS/JRS/ALAT. (2020). Diagnosis of Hypersensitivity Pneumonitis in Adults. An Official ATS/JRS/ALAT Clinical Practice Guideline. DOI: 10.1164/rccm.202005-2032ST; PMID: Nedohledáno.
• S91 — EFSA NDA Panel (2014). Scientific Opinion on the evaluation of allergenic foods and food ingredients for labelling purposes. DOI: 10.2903/j.efsa.2014.3894; PMID: Nedohledáno.
• S92 — Gallatin City-County Health Department; Montana DPHHS; CDC (úplný autorský seznam v odkazu) (2024 (událost 2023)). Outbreak Linked to Morel Mushroom Exposure — Montana, 2023. DOI: 10.15585/mmwr.mm7310a1; PMID: Nedohledáno.
• S93 — Tepetam FM, Dağdeviren B, Bulut İ, Karabay CY, Barış S, Aydıner Karakoç E. (2016). A patient with mushroom allergy; a new etiological agent of Kounis syndrome.. DOI: 10.5578/tt.9411; PMID: 27481084.
• S94 — Goikoetxea MJ, Fernández-Benítez M, Sanz ML. (2009). Food allergy to Shiitake (Lentinus edodes) manifested as oesophageal symptoms in a patient with probable eosinophilic oesophagitis.. DOI: 10.1016/j.aller.2009.05.002; PMID: 19783350.
• S95 — Ampere A, Delhaes L, Soots J, Bart F, Wallaert B. (2012). Hypersensitivity pneumonitis induced by Shiitake mushroom spores.. DOI: 10.3109/13693786.2012.658091; PMID: 22329454.
• S96 — Carneiro-Leão L, Carolino F, Pineda F, Miranda M, Plácido JL. (2019). A Possible New Mushroom Allergen in a Case of Occupational Asthma.. DOI: 10.18176/jiaci.0367; PMID: 31219039.
• S97 — Lehrer SB, Hughes JM, Altman LC, Bousquet J, Davies RJ, Gell L, Li J, Lopez M, Malling HJ, Mathison DA. (1994). Prevalence of basidiomycete allergy in the USA and Europe and its relationship to allergic respiratory symptoms.. DOI: 10.1111/j.1398-9995.1994.tb00840.x; PMID: 8074266.
• S98 — Symington IS, Kerr JW, McLean DA. (1981). Type I allergy in mushroom soup processors.. DOI: 10.1111/j.1365-2222.1981.tb01564.x; PMID: 7194162.
• S99 — Cimarra M, Martínez-Cócera C, Chamorro M, Cabrera M, Robledo T, Lombardero M, Alonso A, Catellano A, Bartolome JM. (1999). Occupational asthma caused by champignon flies.. DOI: 10.1034/j.1398-9995.1999.00015.x; PMID: 10380787.
• S100 — Saikai T, Tanaka H, Sato N, Abe S, Matsuura A. (2004). Mushroom plant workers experience a shift towards a T helper type 2 dominant state: contribution of innate immunity to spore antigen.. DOI: 10.1111/j.1365-2249.2004.02336.x; PMID: 14678272.
• S101 — Yoshida K, Suga M, Nishiura Y, Arima K, Yoneda R, Tamura M, Ando M. (1995). Occupational hypersensitivity pneumonitis in Japan: data on a nationwide epidemiological study.. DOI: 10.1136/oem.52.9.570; PMID: 7550795.
• S102 — Barh A, Kamal S, Sharma VP, Sharma K, Kumari B, Nath M. (2023). Identification and morpho-molecular characterization of low spore strain in oyster mushroom.. DOI: 10.1007/s11033-023-08452-y; PMID: 37095362.
• S103 — Stephany MP, Chung S, Handler MZ, Handler NS, Handler GA, Schwartz RA. (2016). Shiitake Mushroom Dermatitis: A Review.. DOI: 10.1007/s40257-016-0212-6; PMID: 27566177.
• S104 — Özdemir Ö. (2025). Mushroom allergy and anaphylaxis.. DOI: 10.1016/j.jacig.2025.100459; PMID: 40242150.
• S105 — Xing H, Wang J, Sun Y, Wang H. (2022). Recent Advances in the Allergic Cross-Reactivity between Fungi and Foods.. DOI: 10.1155/2022/7583400; PMID: 36249419.
• S106 — Romero-Sanchez L, Tejero-Alcalde M, Bartolomé B, Megías-Barrera Q, Marcos-Bravo C. (2023). Food Allergy to Shiitake mushroom ingestion. DOI: 10.1016/j.reval.2023.103632; PMID: Nedohledáno.
• S107 — Yao CK, Tan HL, van Langenberg DR, Barrett JS, Rose R, Liels K, Gibson PR, Muir JG. (2014 (online 2013)). Dietary sorbitol and mannitol: food content and distinct absorption patterns between healthy individuals and patients with irritable bowel syndrome. DOI: 10.1111/jhn.12144; PMID: 23909813.
• S108 — Sakai Y, Hisauchi-Kojima K, Umino T, Atarashi K, Miyake S, Yoshizawa Y. (2000). Purification and characterization of the allergenic components of shimeji mushroom (Tricholoma conglobatum) spore for shimeji workers' hypersensitivity pneumonitis.. DOI: Nedohledáno; PMID: 12162529.
• S109 — O'Neil CE, Horner WE, Reed MA, Lopez M, Lehrer SB. (1990). Evaluation of Basidiomycete and Deuteromycete (Fungi Imperfecti) extracts for shared allergenic determinants.. DOI: 10.1111/j.1365-2222.1990.tb03146.x; PMID: 2253084.
• S110 — Baruffini A, Pisati G, Russello M, Falagiani P. (2005). [Occupational allergic IgE-mediated disease from Boletus edulis: case report].. DOI: Nedohledáno; PMID: 16983976.
• S111 — Michils A, De Vuyst P, Nolard N, Servais G, Duchateau J, Yernault JC. (1991). Occupational asthma to spores of Pleurotus cornucopiae.. DOI: 10.1183/09031936.93.04091143; PMID: 1756849.
• S112 — Jariwala P, Jadhav K, Khetan S. (2022). Allergic myocardial infarction (type III Kounis syndrome) secondary to mushroom ingestion: An unusual cause of very late stent thrombosis of saphenous venous graft and refractory no-reflow phenomenon.. DOI: 10.1016/j.jccase.2022.02.005; PMID: 35923538.

Předpisy, databáze a institucionální zdroje

• L1 — Nařízení (EU) 1169/2011, konsolidace 1. 4. 2025.
• L2 — Nařízení (EU) 2021/382: řízení potravinových alergenů.
• L3 — Evropská komise: Allergies, 23. 2. 2026.
• L4 — Prováděcí nařízení (EU) 828/2014: informace o lepku.
• D1 — WHO/IUIS Allergen Nomenclature: taxonomický strom.
• D2 — AllergenOnline, University of Nebraska–Lincoln.
• D3 — COMPARE Database.
• D4 — Allergome, úplný audit databáze se nepodařilo provést.
• D5 — EAACI Molecular Allergology User’s Guide 2.0.
• I1 — Yao a kol.: kontrolovaná studie sorbitolu a mannitolu, 2014.
• I2 — FDA: šetření listeriózy spojené s enoki, listopad 2022.
• I3 — EAACI: Guidelines on the Management of IgE-mediated Food Allergy, 2024.
• I4 — University of Nebraska–Lincoln, FARRP: Special Considerations for Sample Analysis.

Průvodní soubory

• Samostatný prohledávatelný registr
• Metodický protokol a přesné dotazy
• Hlavní registr JSON
• Doplňkový registr JSON